Fotky

V neděli 18.2. proběhl na dětském hřišti za účasti spousty masek tradiční hrdlořezský masopust.

Lampionovým průvodem jsme si tradičně rozsvítili listopadový den. Nebyl takový mráz jako před rokem ani déšť jako o rok dříve, takže vlastně docela příjemné počasí, přesto horký čaj a svařák přišel k chuti.

Moranu jsme letos vynesli na tu pravou Smrtnou neděli, za krásného, slunečného odpoledne. Hned následující den se počasí bohužel výrazně zkazilo, ale to s naší Moranou určitě nemělo žádnou souvislost.

Letošní jarní úklid Hrdlořez se uskutečnil v sobotu 25.3. Fotek je jen pár a zdaleka na nich nejsou všichni zúčastnění, protože jsme se jako obvykle rozdělili, abychom uklidili co největší plochu.

Děkujeme ÚMČ Praha 9, který poskytl pytle a zajistil odvoz odpadu, a všem, kteří věnovali svůj čas čistotě Hrdlořez.

Tradiční hrdlořezský masopust proběhl za slunného sobotního odpoledne za účasti spousty nápaditých masek.

Lampionový průvod byl letos jen pro otužilé: bylo asi pět pod nulou a úplně jasná obloha. Doufáme, že ti, co dorazili, si průvod užili stejně jako my, a neodnesli to rýmou. Rozhodně lepší než ten déšť před rokem a navíc nám na cestu svítil největší úplněk za posledních 68 let.

Radka s Milanem nejen zorganizovali cyklovíkend v krásném prostředí západních Čech, ale objednali i doslova letní počasí, takže víkend neměl chybu.

Děkujeme všem, kdo se podíleli na tradičním jarním úklidu Hrdlořez. Podívejte se, jak Hrdlořezy díky vám prokoukly.

Zima se nám rok od roku víc zpožďuje. Zatímco celou zimu byla o sníh nouze, na Velikonoce jsme si užili ty nejkrásnější běžecké túry z celé sezóny.

Přestože zima letos nebyla zvlášť tuhá, Moranu jsme tradičně vynesli, aby mohlo začít jaro. Poprvé se nám povedlo provést Moranu, dokonce několik Moran, všemi nástrahami až k peřejím u Hořejšího rybníka.

Tradiční hrdlořezský masopust se letos uskutečnil v mimořádně nevlídném počasí: byly asi dva stupně nad nulou a navíc pršelo. Přesto se sešla spousta nápaditých masek. Zdravíme všechny, kdo navzdory nepřízni počasí dorazili, doufáme, že si ho užili stejně jako my.

V zimě jsme chtěli zopakovat vydařený přechod na běžkách. Sněhu bylo bohužel pomálu, tak z toho byly dvě denní túry v Krušných horách, ale myslím, že rovněž vydařené.

Zatímco loni jsme vodu předčasně ukončili ve vytrvalém lijáku, letos nám to počasí vynahradilo: slunečno, teplo a vyhřátá Berounka, nic víc jsme si nemohli přát.

Čím víc stojí poslední dobou zimy za houby, tím víc se zima drží vlády a nechce se jí pustit ještě na Velikonoce.

Zima sice letos opět za moc nestála, ale my jsme nenechali nic náhodě a Moranu pro jistotu přece jen vynesli. Ostatně při vynášení jsme díky větru vymrzli tak, že bylo vidět, že jaro potřebuje pomoci.

V neděli 22.3. se konal tradiční hrdlořezský masopust na hrdlořezském hřišti. Počasí bylo sice z celého týdne suverénně nejhorší, ale příznivce masopustu to neodradilo. Masky byly nápadité a nálada skvělá.

Letos jen pár fotek z tradičního lampionového průvodu.

Na rozdíl od loňska, kdy zima ne a ne skončit, to letos vypadalo, že vynášení Morany bude zbytečné. Jaro přišlo po krátké a teplé zimě s předstihem několika týdnů. Ale pak se ukázalo, že zima se přece jen nehodlá vzdát bez boje - v dubnu se nečekaně ještě ochladilo, na horách dokonce nasněžilo. Prostě se potvrdilo, že bez vynášení Morany to ani letos nepůjde.

V nádherný slunečný den se na hrdlořezském hřišti sešla spousta nápaditých masek. Dokázali byste z nich vybrat tu nejlepší?

Usoudili jsme, že naše ratolesti konečně dorostly do dostatečného věku, abychom se po letech zase jednou pokusili o přechod hor na běžkách. Letošní zima bohužel nebyla k lyžařům právě vstřícná, ale myslím, že zvolený víkend byl nejlepší ze všech možných: sluníčko a na hřebenech dokonce pár cm čerstvého sněhu.

Co na první pohled vypadalo jako pozvánka na předvolební míting, byla pozvánka na dvojnásobnou oslavu 45. narozenin.

Po návštěvě Islandu toužil Pavel od naší cesty po Skandinávii, na které nám mimořádně přálo počasí, z čehož zřejmě usoudil, že všude na Severu musí být taky tak hezky. Já, jak už jste si možná všimli z předchozích fotek, ráda navštěvuji místa z přečtených knih. O Islandu mi moje frankofonní teta doporučila Islanského rybáře od Pierra Lotiho, kterého jsem si před cestou přečetla. Děj se bohužel odehrává převážně v Bretani, na Islandu se popisuje jen několik mořských bouří, takže jsem pod dojmem knihy zdvojnásobila zásoby kinedrylu. Jak naše dovolená dopadla, se můžete podívat na fotkách.

Na lampionový průvod nám letos počasí moc nepřálo, takže dorazili jen skutečně skalní a odolní jedinci. Navzdory dešti se ale průvod myslím vydařil a ti, co přišli, si ho užili.

Ani druhé varování přírody nám nestačilo a poslední prázdninový víkend jsme se znovu sjeli ve Vojkovicích, abychom se pokusili sjet Ohři. Je pravda, že vody bylo o hodně méně než v červnu, takže se na hladině objevila spousta kamenů a dokonce ostrovy, po kterých v červnu nebylo ani památky. Naplánovaný úsek jsme nakonec ve zdraví sjeli, i když někteří lehce vymáchaní. Fotek je o poznání méně než z Berounky a jsou výhradně ze zastávek na souši, protože tady jsme se foťák v lodi vytáhnout neodvážili. A ti remcalové, co si stěžovali, že na Berounce museli pádlovat, konstatovali, že si na Ohři taky zrovna neodpočinuli. Takže doufám, že příště jedeme zase nějaký olej. :-)

Zatímco mně loňská Berounka úplně vyhovovala, zkušení vodáci a vodáčtí fajnšmekři remcali, že to byl "volej" a že letos musíme jet něco, co víc teče. Volba padla na Ohři, o které nevím kdo prohlásil, že je vhodná i pro začátečníky. Příroda nám moudře dala možnost z toho vycouvat, když v plánovaný termín seslala povodně. Nedali jsme si říct a akci přesunuli na půlku června. Když jsme se sjeli ve Vojkovicích, tak se i zkušení vodáci zděsili, kolik vody pořád ještě je a jak moc teče, a sjíždění jsme nahradili mnohem bezpečnějšími pěšími výlety.

Tradiční pálení čarodějnic, vánočního stromečku a dřevěného odpadu.

Děkujeme všem, kteří věnovali nedělní odpoledne úklidu Hrdlořez. Podívejte se, jak Hrdlořezy prokoukly!

Je hloupé začínat komentář stejnou větou jako loni, ale jinak to nejde: Velikonoce tentokrát připomínaly vše, jen ne svátky jara. Oba víkendové dny jsme podnikli výlety na běžkách, přičemž z toho druhého nás předčasně vrátil vichr na hřebenech, a auta nám za víkend zcela zasypal sníh. Koleda i hledání pokladu se tentokrát odehrávaly pouze ve vytopené chalupě.

Vynést Moranu už byl nejvyšší čas, mrazy pořád nebraly konce. Když jsme se probudili v den vynášení Morany, leželo venku čerstvých asi 15 cm sněhu, což lehce zkomplikovalo získávání materiálu na Moranu. Nakonec se ale povedlo vyrobit a vynést krásnou Moranu, takže nezbývá než doufat, že mrazy se už brzy budou poroučet za ní.

Den před konáním našeho masopustu napadlo v Praze tolik sněhu, že jsme se báli, aby závěje účastníky neodradily. Zbytečně! Masek se sešlo více než kdy předtím a byly snad ještě pestřejší a nápaditější než v předchozích letech, je-li to vůbec možné. Vybrat tři nejpovedenější v hlasování bylo opravdu těžké. Posuďte sami.

Po dvou letech nás opět navštívil svatý muž se svým doprovodem.

Jedna z tradičních a velmi oblíbených hrdlořezských akcí, podzimní lampionový průvod.

Organizace drakiády představuje drobný problém, protože vyžaduje skloubit dva protichůdné požadavky: jakoukoliv akci, které se má zúčastnit větší počet lidí, je nutné naplánovat s co největším předstihem, aby s ní účastníci dopředu počítali, ale zároveň drakiáda optimálně vyžaduje vítr, takže je nejlépe plánovat ji co nejpozději, aby už byla známa předpověď počasí. Letošní drakiádu jsme plánovali s předstihem a byla myslím po všech stránkách vydařená, účast měla hojnou, chyběl na ní pouze ten vítr.

Když bylo našemu staršímu dítěti 8 let, rozhodli jsme se vyzkoušet, zda jsme po těch letech ještě vůbec schopni chodit po horách. Za cíl jsme zvolili třídenní přechod pohoří Totes Gebirge. Nebyl to sice přechod jako za mlada, se stany a spacáky na zádech, protože jsme si noclehy předem rezervovali na chatách, ale zato s převýšením výrazně větším, než jsme byli zvyklí např. z Roháčů.

Z první vody s dětmi jsem měla z různých důvodů velké obavy. Jednak jsou některé děti ještě neplavci a jednak to byla vodní premiéra nejen pro většinu dětí, ale i částečně pro mě, protože kvůli převládajícím genderovým stereotypům jsem nikdy na vodě nebyla v pozici kormidelníka. Ale obavy byly zbytečné, díky perfektní přípravě Kolářů jsme bez komplikací a beze ztrát sjeli krátký, ale krásný úsek Berounky.

Velikonoce tentokrát připomínaly vše, jen ne svátky jara. Jezdili jsme na všem, co jezdilo po sněhu, a několikrát nás zasypala pořádná chumelenice. Ale na pomlázky a vajíčka nakonec přece jen došlo.

Máme radost, že i letos se našla spousta dobrovolníků, kteří věnovali nedělní dopoledne úklidu Hrdlořez po zimě.

Tradiční hrdlořezské vynášení zimy je už natolik zavedená akce, že stačí je naplánovat a udělá se krásný slunečný a teplý jarní den.

Další oblíbená hrdlořezská akce: masopust. Stejně jako už v loňském roce jsme ustoupili od průvodu masek a nahradili ho pro děti zábavnějšími soutěžemi na hřišti. A jako novinku jsme letos zavedli volbu nejlepší masopustní masky.